Basil Poledouris

Basil Poledouris 

(*21.8.1945 - († 8.11.2006)

Nebýt jeho panické nervozity během živého hraní, mohl by si dnes svět Basila Poledourise pamatovat, především jako výborného koncertního pianistu, leč cesty osudu jsou nevyzpytatelné.

Rodák z Kansas City s řeckými kořeny, pocházel z hudební rodiny a v tomto ohledu měl tedy budoucí životní cestu, dopředu vydlážděnou. Bylo více méně jasné, že hudba bude navždy jeho součástí i když v počátcích kariéry ještě nebylo jisté, jakým směrem se bude jeho nesporný talent ubírat.

V momentě kdy začal studovat scénickou hudbu na Univerzitě v Jižní Kalifornii, bylo více méně rozhodnuto.

Zprvu psal krátké hudební podklady pro televizní pořady. Jakmile ovšem poprvé spřáhl síly s velkým orchestrem, nebylo již návratu. Poprvé se tak stalo během práce na filmu Big Wednesday (1978), ke kterému se dostal díky přátelství se scénáristou a režisérem Johnem Miliusem. Právě John Milius mu zajistil práci i na svém dalším projektu, který z Basila Poledourise učinil nesmrtelnou legendu.

Basil pracoval na hudbě pro Barbara Conana (1982) více než rok. S technickým scénářem se potuloval po budoucích filmových lokacích v dalekém Španělsku, nasával atmosféru a tvořil. Dávno před tím, než samotné natáčení vůbec započalo.

Pro každou událost, postavu i náladu dané scény, složil kus hudby. Geniální mix primitivních hudebních nástrojů, bubnů, harf, lesních rohů, louten a masivních - latinsky zpívaných chórů, dal ve výsledku filmu neuvěřitelný punc originality a autentičnosti.

Geniální prolnutí obrazu a hudby. Soudtrack k filmu Barbar Conan, patří bezpochyby mezi vrcholná díla filmové hudby.

Z dalších filmů které Basil povznesl svým hudebním vkladem jmenujme například: Maso a krev (1985), RoboCop (1987), Kouzelnice (1988), Hon na ponorku (1990), nebo Hvězdnou pěchotu (1997).

Bohužel se tady dostáváme k jedné podstatné skutečnosti, jenž se jako neodbytný tmavý mrak vznáší, nad celou hudební kariérou Basila Poledourise.

Vzhledem k faktu, že si po celou dobu vybíral projekty... řekněme druhé kategorie (Fantasy, Sci-Fi, horor), nebyla arogantní Akademie filmových věd, nikdy schopná Basila náležitě ocenit a tak mu Oscar za nejlepší hudbu zůstal navždy zapovězen.

Trestuhodné, jistě.

My filmový fanoušci, však víme své a v našich očích, nebo spíše uších, zůstane Basil Poledouris navždy jedním z největších hudebních géniů napříč generacemi.

Autor: Jaroslav Lajner