Úvaha: Problematika Béčkových filmů

Hranice mezi Ačkovým a Béčkovým filmem může být velmi tenká, ale na první řadě zde jistě hraje finanční stránka. Někdo může říci první a druhá liga. Definice Béčkového snímku je film s menší ambicí někam něco posouvat, který chce být něco jiného než opravdu je.

Áčkový film musí být dražší, velkolepější, více hvězd a hlavně musí mít myšlenku. Béčkové filmy jsou naopak levnější, ale má více podílu akce oproti dialogům, takže scénáře jsou spíše neexistující. Například když jste viděli první dva Terminátory a chtěli jste v devadesátkách vidět třetí díl, který v té době nebyl, sáhli jste po Temném andělu s Dolphem Lundgranem (r.1990, ČSFD 61%). Prostě divák nemusí mít nějaké přehnané požadavky, aby ho ten snímek bavil. Hlavním požadavek Béček je takový, že musí bavit. Takže není dobré je hned házet do koše jako druhořadé zboží.

U Áčkových filmech existují obrovské produkce, na které velká studia spoléhají, které se promítají v letních a vánočních termínech. Filmy, které stojí strašně moc peněz, ale ví se, že vydělají ještě více. Sem můžeme zařadit Marvelovky, Bondovky - prostě sázky na jistotu. Ano, spousta diváku u toho běduje, že to není tak dobré, jak by mohlo být, ale to je vlastně i cílem těchto filmů - aby byly pro co nejširší masu a aby tu originalitu dávkovali velmi velmi opatrně, protože o ní nikdo moc nestojí. Tyto filmy byly finanční oporou pro dané studio, ty co zaplatí slabší nebo rizikovější produkce.

Pak tu máme filmy, které diváka něčím obohatit, buď historií, životopisem nebo emocí.

Béčkové filmy jsou pochopitelně daleko levnější, kratší (cca 90 minut). Zde je hlavní, aby se pořád něco dělo: hodně hýbalo, střílelo, honilo, jednodušší zábava. Lehce kopírují áčka, ale nejsou zde ty ambice, aby byla posunována laťka. Zkoušelo se zde co už bylo osvědčené a na co se ví, že publikum bude fungovat. A když se nějaký takový film povedl, vznikali hnedka dlouhé série.

Béčkové filmy mají svoje hvězdy, které jsou s tím přímo spojení. Když se zjistilo, že nějaký hrdina se uchytil, hned se vymyslelo deset pofiderních scénářů, tak že některé série jsou velmi dlouhé a dějově kostrbaté.

 Největší renezanci Béčkových filmů byla doba 80. a 90. let, kdy byl nástup VHS kazet ve videopůjčovnách. Obrovské regály v těchto obchodech se ale museli něčím zaplnit. Mohl tak být vedle sebe Rambo a film s Chuckem Norrisem. Obaly na kazetách vypadaly velmi podobně. Samozřejmě ty největší hity byly na regálu v úrovni očí. Také čím béčkovější film, tím byl i obal výraznější - vše najedou bylo smrtonosnější, akčnější a barvitější. Vznikali malované obaly a plakáty - mimochodem moje oblíbená disciplína.

Herci na namalovaných obalech dostávali mnohdy větší svaly, větší zbraně, než v reálu v tom daném filmu - hlavně to muselo diváka upoutat. Stačilo si jen vzadu přečíst, že hlavní hrdina se vrátil domů z Vietnamu a manželku znásilnil a zabil místní mafián a on se šel pomstít. 

Cílilo se hlavně na mladší publikum. Když rodiče nebyli doma, šup s tím do videorekordéru. Byla to taková jejich rebelie, kdy mohli vidět spoře oděné ječící blondýnky, plno krve. Nároky na děj byly naprosto minimální. Vnikaly "arénovky" s názvem začínající nebo konče "Pěst". Neměli bychom teď Seagala, Norrise, Lundgranta, Van Damma - možná že by se někde tito herci ukázali v Áčku jako záporáci, zasvítili by a hned zase zhasli. To by byla velká škoda.

Jo, byla to krásná zlatá doba, například: stačilo jen říci připravuje se film s Chuckem Norrisem, tady náš grafik v hospodě u piva propiskou načmáral plakát a bude se to jmenovat Invaze do USA. Norris bude mít v každé ruce kulomet a bude tam toho hodně vybuchovat. Hned se na to dali peníze, aniž by ten scénář reálně existoval. Druhý den volali Norrisovi, že mají peníze a že se bude natáčet.

Bohužel s jídlem roste chuť a Béčkové filmy chtěly konkurovat těm drahým Áčkovým. Tak že proč nenatočit něco, jako je Terminátor 2. Jen že to bylo na tricích velmi silně vidět a na to producenti dojeli.

Arnold byl původně Béčkový herec - podívejte se na jeho začátky u Komanda. Ano, mělo to ambice Áčka, produkční hodnoty, velmi drahý film, ale s velmi jednoduchým dějem. Arnolda nakopl až film Predátor a pak hlavně Terminátor.

Naopak Stallone to měl jednodušší. Měl za sebou dvě velmi vydařené série Rocky a Rambo a byl podstatě lepší a respektovaný herec. V roce 1985 si šli Komando a Rambo II po krku. Dnes je řadíme na stejnou úroveň, ale Rambo II. byl podstatě velmi dražší film. Komando stálo cca 15 milionů a Rambo II. byl minimálně jednou tak drahý. 

Musím uznat, že Béčka hráli ve filmové historii nezastupitelnou roli. A tak tu máme termín i Céčkové filmy z 80. a 90. let, kdy vše bylo ještě mnohem horší. Takový imitace Bondovek. Zde tvůrci neměli peníze ale o to více nabízeli brakovou zábavu. Pokud se v Béčku hodně střílelo, v Céčku se střílelo ještě více. Většinou střílely z velkých zbraní holky v průsvitných plavkách (většinou holky z Playboye) - například Velké kozy na Havaji (r.1987, ČSFD 58%) a podobné.

Zase velká cílovka na mladší publiku, kdy ve videopůjčovnách nemohl nezletilý sáhnout do regálu za plentou s regulérním pornem, tak sáhl po tomhle "C" kousku. Z dnešního pohledu takové fanouškovské filmy. Porovnání mezi B a C filmem, krásně vidíme u filmu Hadi v letadle (r.2006, ČSFD 47%) a Hadi ve vlaku (r.2006, ČSFD 15%), kdy had sežere celý vlak.

Každý jistě slyšel o filmech s lítajícími žraloky v tornádu kosené hlavním hrdinou s motorovou pilou. Tvůrci to prostě chtějí prodat divákům, aby se tomu mohli smát a tak dvojka (nebo trojka) je už se žraloky, co mají dvě hlavy.

Céčka si ale brali filmy i z Áčkové produkce jen změnili název, například: Transformers (r.2007, ČSFD 77%) na Transmorphers (r.2007, ČSFD 10%) se scénářem napsaným na pivním pod tácku. Načasování bylo chytré. Zatímco film od Michaela Baye šel do kin, tento "brak" šel do videopůjčoven ve stejný den. Tak že neznalec si myslel, že když jsou Transformers v kině, tak je i ve videopůjčovně a sáhl po tom. Doma pak splakal nad výdělkem. Takhle se vydělávali peníze. Dnes se už tohle stát nemůže, jelikož kultura videopůjčoven již neexistuje. Na Netflixu a jiných online platformách už takový omyl spíše neuděláte. Aby jste takové filmy (braky) našli, musíte na ně jít cíleně. 

Klasický béčkový trh podstatě zmizel. Tak jsem rád za Postradatelný, kteří krásně vzpomínají na klasiku 80. a 90. let. Béčka se ale točí dál a ani je nemusím jmenovat. Stačí, když napíšu herce (nebo spíše vyhasínající hvězdy), ve kterých v nich hraji: Nikolas Gage, Mel Gibson, Steven Seagal nebo Bruce Willis - ten má většinou menší role ve kterých se ani nemusí moc snažit a jediným jeho úkolem je jeho jméno v titulcích a fotografie na obálce. Ani to mnohdy nenafotí osobně a berou se fotografie z předchozích filmů a změní se jen pozadí.

Samozřejmě se u Béček najde i skvělá výjimka! Například: Venom (r.2018, ČSFD 72%) versus Upgrade (r.2018, ČSFD 81%). Doporučuji!

Naši recenzi naleznete zde: 

https://m.facebook.com/groups/484673722941260/permalink/507554163986549/

P.S. Mars útočí je skvělá komedie! (r.1996, ČSFD 62%)