James Horner
James Horner
(*14.8.1953 - †22.6.2015)
James Roy Horner se narodil 14. srpna roku 1953 v Los Angeles do rodiny rakouských přistěhovalců. Jeho otcem byl rodák z českých Holic Harry Horner, který v Hollywoodu pracoval mj. jako režisér. Jamesův bratr Christopher Horner se rovněž pohybuje ve světě filmu.
Na piano začal James hrát ve svých pěti letech. Raná léta strávil v Londýně, kde navštěvoval hudební konzervatoř. Střední školu vystudoval v arizonské Sedoně a následně studoval hudbu na Jihokalifornské univerzitě, jíž ukončil bakalářem. Studia nakonec završil ziskem doktorátu z hudební kompozice a teorie na Kalifornské univerzitě. Koncem sedmdesátých let skládal hudbu ke studentským filmům pro Americký filmový institut.
V roce 1976 během svých studií hudby na University of California v Los Angeles, složil několik koncertních skladeb, ale příliš nezaujaly místní publikum. Během roku 1978, kdy dokončoval studia byl osloven American Film Institute (americký filmový institut), aby složil hudbu k několika studentským filmům. Zanevřel tedy na skládání klasické hudby a rozhodl se skládat hudbu k filmům, které osloví větší publikum.
Pro jeho díla jsou typické prvky elektronické hudby, chorály a hojně využívá také prvky z keltské tradiční hudby.
Silně ovlivněn Jerrym Goldsmithem (např. Rambo, Mumie, Šerifové) a Johnem Williamsem (Star Wars, Indiana Jones) složil první hudbu k celovečernímu filmu The Lady in Red v r. 1979. Stejně jako jeho vrstevníci a kolegové, začínal na béčkových akčních filmech.
V roce 1982 dostal šanci složit hudbu ke snímku Star Trek II: Khanův hněv. Každému fanouškovi se jistě hned vybaví úvodní trumpeta. Tímto filmem se stal mainstreamovým filmovým skladatelem. Následně svoje postavení upevnil hudbou pro filmy jako např. Planeta Krull, Star Trek III: Pátrání po Spockovi, Komando (r.1985), Vetřelci (r.1986) a první nominace na Oscara a Willow (r.1988).
Na počátku devadesátých let složil znělku k 75. výročí Universalu. Znělka byla premiérou k filmu Návrat do budoucnosti III. a zůstala v několika podobách až do roku 1997.
V roce 1995 složil hudbu k velkofilmům Statečné srdce a Apollo 13 (za oba získal nominace na Oscara). Zásadní zlom v jeho kariéře přišel v roce 1997, kdy obdržel nabídku na složení hudby k filmu Titanic. Album se stalo dodnes nejprodávanějším soundtrackem všech dob (prodáno přes 27 milionu kopií celosvětově) a na sedmdesátém udělování cen Oscar proměnil obě nominace - za nejlepší hudbu a za nejlepší píseň. Tou byla píseň My Heart Will Go On, ke které napsal hudbu o text se postaral textař Will Jennings. Současně obdržel tři ceny Grammy a dva Zlaté glóby za píseň i za soundtrack.
Od Titanicu pokračoval v komponování pro hollywoodské filmy například: Zorro: Tajemná tvář (r. 1998), Dokonalá bouře (r.2000), Čistá duše (r.2001). Nepřítel před branami (r.2001), Trója (r.2004), Apocalypto (r.2006) nebo Chlapec v pruhovaném pyžamu (r.2008).
V roce 2008 se opět spojil s Jamesem Cameronem a složil hudbu k jeho velkofilmu Avatar (2009).
V roce 2012 složil hudbu k filmovému restartu o Spidermanovi (Amazing Spider-man). Jeho zatím poslední film, ke kterému složil hudbu je film Romeo a Julie (2013).
Posledním filmem jsme se s ním rozloučili v remaku Sedm statečných (r.2016). Nezapomenutelný hudební skladatel zemřel v 61. letech při svém milovaném koníčku. Tragicky havaroval během letu ve svém soukromém letadle. Zřítil se do národního parku Los Padres v Kalifornii. Nikdo další na palubě letadla nebyl.
Zcela neprávem se o něm mluví, že dokázal vykrádat sám sebe. Ano viz. soundtracky Apollo 13 a Titanic. Jisté pasáže jsou si naprosto podobné. Ale i tak ho budu mít ve svém srdci nadále...
